Starý kříž v pastvinách na rozhraní Chočských vrchů a Západních Tater. Kdo ho asi postavil? A kolik poutníků prošlo kolem něj? Kdo zde poklekl a hleděl do nebes v pokorné modlitbě? Jaké byly osudy těch, kteří zde žili? Většinou těžké, jak to bývalo u lidí z hor. Přesto však v nehynoucí naději, že budou vyslyšeni, vzhlíželi k širokému nebi...

Mlhavé šero, tajemné a plné mýtických stvoření. Stačí se jen zaposlouchat do ticha, prožít si lesní samotu a poutník rázem vstoupí do světa, kterému vládnou duchové stromů a skal. Starý šaman jim rozumí...

Přeji všem lidem dobré vůle krásné a požehnané Vánoce a ze srdce vše dobré v roce 2020.

Říjnové ráno plné mlh dřepících v údolích, stromů oděných do barevných hávů a očekávaného příchodu slunce. Tak jako před dávnými staletími, i dnes se nese krajinou píseň kostelních zvonů vyzývající k modlitbě.

Archetyp Moudrého starce, duchovní rádce a světec, mocná bytost sloužící světlu a ochraňující mnohá tajemství, parafráze Tolkienova Gandalfa...

Mihotavé, třpytící se, odražené v tisíci malých zrcadel je světlo vodní hladiny. V tišinách řek a potoků často nacházím taková zákoutí.